Slovník pojmů

Abutment - pilíř, rozhraní (interface), přes který se na implantát připevňuje protetická korunka nebo můstek. Buď je přímo součástí implantátu nebo se na něj šroubuje a v obou případech ční do úst.

Bazální implantát - jeden z implantátů podle italské školy. Má leštěný povrch, ostrý agresivní závit, ohybatelný abutment, dá se svařovat v ústech 

CBCT - akronym pro angl. cone beam computerized tomography. 3D rtg vyšetření používané ve stomatologii a čelistní chirurgii. Kolem hlavy rotuje rentgenka i snímač jen jednou a prozáří vyšetřovaný objekt kuželovitým svazkem rtg paprsků. Dávka pohlceného záření je menší, než z klasického CT hlavy, kde se obraz skládá po vrstvách a každá vrstva znamená jednu rotaci rentgenky okolo hlavy a jedno ozáření. Získaný obraz z CBCT je dostatečný pro účely stomatologie a čelistní chirurgie. Klasické CT má větší detail, ale i větší dávku z ozáření. CT se indikuje a provádí v nemocnicích a je hrazeno pojišťovnou. CBCT se provádí většinou jen mimo nemocnice a z pojištění hrazeno není. .

Fixtura - synonymum pro zubní implantát, přesněji pro jeho nitrokostní část, pokud je dvoudílný jako ve švédském konceptu.

Hybridní dlaha - jeden z implantátů italské školy. Kombinuje (odtud hybridní) subperiosteální osteosyntetickou kostní dlahu a k ní kolmo připevněný protetický pilíř (abutment). Umožňuje umístit pevný protetický pilíř k okamžitému zatížení například do oblasti tenké kosti pod čelistní dutinou. Dá se spojovat synkrystalizací se sousedními implantáty. 

Hybridní zubní protéza - je snímatelná zubní protéza, která na čelisti drží "přicvaknutá" systémem patrice - matrice. Matrice je v protéze a patrice je připevněná buď na zbylých zubních kořenech nebo na implantátech. Nejedná se tedy o zuby "napevno", ale o kompromisní řešení při omezených financích ze strany pacienta. Nejlépe funguje na bezzubé dolní čelisti, kde klasická snímatelná protéza prakticky nemá na čem pořádně držet a "plave". Rozdíl v tom jak "nedrží" klasická dolní protéza a "drží" hybridní protéza naši pacienti velmi oceňují.

Jehlový implantát  je jedním z implantátů italské školy, jakkoliv je vynalezl Francouz Scialom. Má průměry 1,2 - 1,5 mm a může  být až 4 cm dlouhý. Zavádí se bikortikálně od jedné kompaktní kosti ke druhé a dá se ohýbat. Svařují se navzájem do bi- až quadrupodů nebo se přivařuje jako stabilizující a derotační prvek k jednotlivým bazálním nebo kompresivním implantátům. 

Kompresivní implantát - jeden z implantátů podle italské školy, má leštěný jen abutment, závit má strukturovaný povrch, kónický tvar, hluboký agresivní závit, ohýbatelný abutment, dá se svařovat v ústech

Suprakonstrukce - protetická korunka nebo můstek, které se přes abutment k implantátu připevňují.

Synkrystalizace - metoda intraorálního (přímo uvnitř v ústech) svařování titanu. Kleštěmi s měděnými elektrodami se sevřou svařované titanové části a ve zlomku sekundy procházející proud mezi elektrodami způsobí v místě kontaktu titanových části vzájemné prolnutí povrchových krystalů kovu. Vzniklé teplo je kompletně odvedeno z místa sváru měděnými elektrodami na podkladě mnohonásobně vyšší tepelné vodivosti mědi než titanu.

Válcový implantát - implantát podle švédské školy